Se zdravou výživou jsme se už setkali, nebránili se, občas něco "zdravého" uvařili, ale pořád jsme kupovali spoustu salámů, uzenin, masa, pomazánek, polotovarů, sladkých věcí, bujónů, brambůrků, čokolád ... Velké STOP pro mě byla až Adámkova vyrážka - ne že bychom mu dávali všechny výše vypsané věci, jedl to, co jsem myslela, že je pro roční miminko vhodné, ale vyrážka se přesto objevila. A protože ji nechci "odsunovat" léky, ale zjistit příčinu a skutečně vyléčit, začala jsem se zajímat, co vlastně jí. Rohlík, piškoty - bílá mouka a lepek. Pribináček a jemu podobné - přislazené chemicky zpracované mléčné výrobky. Pak jsem se podívala, co jíme my - kolik cukru, soli a chemie do sebe rveme. A řekla jsem si, že stačilo. To přece pro svoji rodinu nechci! Na internetu jsem viděla napsané: "Když se nebudete starat o svoje tělo, kde budete žít?" A fakt že jo. Začala jsem pomalu sondovat, co a jak jíst, kde a jak nakupovat, na co se zaměřit. A začali jsme cvičit. S manželem jógu (Yoga with Adriene), sama i nějaké cardio a posilování, převážně podle PopSugar Fitness. S dětmi jsme prodloužili procházky, tancujeme, skáčeme, cvičíme i doma. A už po třech týdnech se cítíme o moc líp. Ne proto, že držíme dietu nebo si něco odpíráme, ale proto, že jsme přehodili výhybku a děláme pro sebe něco dobrého.
No to jsem se ale rozohnila :-) Pojďte se radši podívat na naši dnešní večeři, která byla taak dobrá, že se chci s vámi podělit (o recept, večeře už nezbyla :-) ).
Napsala jsem si Ježíškovi o knížky Hanky Zemanové, vášnivé obhájkyně bio a zdravého vaření, a jelikož dorazily dřív, neodolala jsem a prolistovala je, než poputují k mojí mamince, u které je najdu pod stromečkem :-) Biokuchařka i BioAbecedář jsou naprosto úžasné knihy - najdete tu spoustu informací ke zdravé výživě, surovinám dostupným na našem trhu, receptů, tipů, všechno je napsané čtivě a nenásilně. Ke zdravé výživě nejde přinutit, buď chcete a nebo nechcete. Ale nic hrozného nebo nechutného to není! Hanka Zemanová totiž razí i to pravidlo, že zdravé jídlo musí chutnat skvěle. Vyzkoušela jsem z jejích knih zatím dva recepty a oba to potvrzují :-)
Ve zdravé výživě Kopretině v Uherském Brodě (na Kvantě) začala před pár týdny pracovat moje maceška (to je ale náhoda, že? :-) ). Vzali jsme tedy prodejnu útokem - nějaké celozrnné produkty, obiloviny jako přílohy (opravdu to nemusí být jenom rýže, brambory a knedlík - možností je tolik a jsou tak výborné), přírodní sojovou omáčku Tamari, Umeocet, kozí jogurty (mňam!), luštěniny, mořské řasy, melasu, semínka a oříšky... Teď si určitě říkáte "Bože, to muselo stát peněz" - nestálo. Plnou tašku za 750,- a vaříme z ní už víc než týden. Když totiž jíte zdravě a vyváženě, sníte toho o moc míň, a taky si jídla vážíte jinak, když je "tak drahé". Základem je spousta zeleniny a ovoce, ke které už vám stačí těch ostatních věcí jenom trošku...
Ale zpátky k té večeři :-) V Kopretině jsem mimo jiné koupila i quinou, "obilninu", která se pěstuje na náhorních plošinách v Peru a Bolívii. Říká se jí pšenice Inků nebo matka obilí. Jsou to malinkaté kuličky plné vápníku, bílkovin, železa, fosforu, vitamínu B, E, draslíku a zinku. Obsahuje všech 8 základních aminokyselin a je bezlepková. No řekněte, nesbíhají se vám sliny už teď? ;-)
Chtěla jsem ji vyzkoušet a v knihách jsem našla několik receptů. Vybrala jsem si salát s tuňákem, jen jsem ho trochu upravila, aby byl poživatelný i pro manžela (v původním receptu jsou rajčata, která on nedá do h...úst, pokud není nouze nejvyšší :-) ). Našla jsem ve špajzu konzervu tuňáka a hned hledala, jestli je Dolphin friendly (v knížkách se dočtete, že takové označení signalizuje, že při lovu tuňáků je brán ohled na delfíny, aby neuvízli v rybářské síti a zbytečně nezahynuli). A ten náš byl!
Hned jsem měla lepší náladu, i když přiznávám, že při koupi tuňáka jsme značku nehledali. Páč jsme o ní nevěděli. Tak jsme si s Adámkem rozsvítili aromalampu, pustili si příjemnou muziku a šli vařit.
Malý náhled do BioAbecedáře, kterému jsem přiřadila záložku, kterou nám ke svatbě věnovala jedna šikovná paní.
Tady čeká polévka z dýně Hokaido, až přijde tatínek z práce a ochutná ji :-)
Recept není složitý - quinoa se uvaří podobně jako rýže, na pánvičce si osmažíme na olivovém oleji cibulku, přidáme mrkev s řapíkatým celerem, brokolicí a čím vším nás ještě napadne, jak se trochu osmaží, pokapeme Tamari omáčkou, podlejeme trochou vody a dusíme do měkka. Pak přidáme plyn/elektriku a necháme vodu téměř vypařit, přidáme umeocet, trochu mořské soli, tuňáka s trochou olivového oleje a nakonec vmícháme uvařenou quinou. Můžeme dozdobit něčím zeleným (já jsem posekala trochu rukoly) a nakonec můžeme dát opražená dýňová semínka.
A je to výborné!!! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat