Mirabelkový sirup a skleničky letničky

Na zahradě máme spoustu ovocných stromů. Některé ještě sadil můj dědeček, některé už jsme si zasadili sami. Je tam však jeden, který nesadil nikdo - mirabelka. Prostě si jednoho jara před pár lety, nevolána, nezvána, vyrostla těsně vedle plotu a od té doby tam stojí a sílí, jako by se nechumelilo. Na jaře jsme jí přistřihli větvičky, a stejně zarodila tak, že už jsme nevěděli, co s plody dělat. Kompoty zavařené, marmeláda uvařená, a pořád půl úrody zbývalo. Chtěli jsme s manželem udělat džem, můj šikovný muž už dokonce začal mirabelky vařit, ale pak padl nápad na sirup. Přes léto v podstatě nic jiného než sirupy nepijeme, bezinkového už jme přepití a kopřivový jsem letos úspěšně zazdila :-/ Tak proč nevyzkoušet něco nového?

Mirabelkový sirup (množství na 3 a kousíček litru)

2 litry mirabelkového protlaku
1,5 kg cukr krupice
3 ČL kyselina citronová

Uvařené mirabelky jsme přecedili přes klasické kuchyňské těstovinové síto a nechali vychladnout. Vyhazovali jsme tedy jen pecky a slupky. Do vychladlého protlaku jsme potom přimíchali cukr, trochu kyseliny citronové a rozmíchali za studena (mirabelky želírují sami o sobě, tak jsme se báli, že při zahřívání by se nám místo sirupu přece jen podařil ten džem). Musím říct, že výsledek mě velmi mile překvapil. Sirup je kyselkavý, hustý, voňavý po mirabelkách, krásně oranžový a hlavně domácí :-) Za mě tedy mirabelkovému sirupu třikrát ANO, ANO, ANO!

Toliko zprávy z kuchyně. A abyste si nemysleli, že tvořeníčko mimo kuchyni stojí, ukážu vám ještě, jak jsme s kamarádkou Martinkou ozdobily skleničky z IKEA. Barvičky na sklo udělají spoustu parády! Skleničky jsem si koupila už na začátku května, kdy jsme byli na prodloužený víkend v Brně. S Martinkou jsme je ještě stihly nazdobit konturami, než jsme odjeli. Teď mi je přivezla vybarvené, když přijeli zase na návštěvu k nám, a od té doby se na ně nemůžu vynadívat. Zuzanka už chce pít jenom z "beruškového" hrnečku! :-) 

Půlka skleniček je kreslená zlatou konturou...

...druhá půlka černou. 

Ještě jedna sklenička od Nutelly, která momentálně
slouží pro uchování Adámkových dobrot v lednici.

Se šitím už je to potvořeníčko horší - spousta nápadů a restů musí zřejmě počkat do zimy, protože teď se k mašině dostanu jenom zřídkakdy. A pokud ano, snažím se vytvořit něco pro děti nebo pro domácnost, protože ta naše kobyla chodí bosa už hodně dlouho... Všem, kterým jsem slíbila něco ušít, se tímto velice omlouvám a prosím o strpení, zapsáno mám, v zimě dodělám :-) 

Přeji všem krásný zbytek týdne, pohodový víkend a hlavně zdravíčko!!

P.