Minecraft dort

Ani jsme se nestačili ohlédnout a je tu zase konec roku a s ním i bráchovi narozeniny - vloni jsme slavili 11 s dortem "holým Bartovým zadkem", letos si Míša vybral herní dort. Jeho nejoblíbenější hra - Minecraft - se tvořila dobře. Nařezaly jsme si se Zuzankou čtverečky a lepilo se :-)

Příští příspěvek bude až příští rok :-) Dovolte mi tedy popřát vám pevnou nohu, abyste do roku 2015 vykročili tou pravou! Ať je pro vás rokem plným lásky, zdraví, štěstí, spokojenosti a spousty potvořeníčka!

P.

Krkonošské kyselo

Už jsem několikrát četla: "Když vám při pečení kváskového chleba bude přebývat kvásku, můžete udělat třeba kváskové lívance nebo krkonošské kyselo." Nevím jak vám, ale mě nikdy nepřebývalo, protože si rozdělávám tolik, kolik potřebuji :-) Ale protože mě to kyselo strašně zajímalo, jelikož naše rodina je silně polévková, rozhodla jsem si kvásek rozkvasit přímo kvůli této polévečce, protože kdybych čekala, až mi bude přebývat, nemusela bych se taky dočkat... Lívance jsou v plánu na pátek :-)

Recept jsem si našla v kuchařce Kamily Skopové Rodinné stříbro. Její kuchařky mám strašně ráda, jsou psány s láskou k vaření i k lidové kultuře, jídla jsou poctivá, ověřená a chutná. O krkonošském kyselu píše, že to byl pokrm chudých podkrkonošských horalů, kteří ji jedli pořád - k snídani, na oběd, na večeři, druhý den k snídani... "Už máme kyselo po vosumnáctý, to už bude neděle." :-)
V na první pohled chudé polévce najdete bohatou směs živin a složek důležitých pro lidskou výživu. Tím, že je k přípravě potřeba žitný chlebový kvas, je nenapodobitelná a výborná.

Pozn.: Paní Skopová ve svém receptu nemá brambory, pouze jako variantu a nikoli vařené ve slupce. My je doma máme rádi, tak jsme si je tam dali :-)

Krkonošské kyselo
Uvařte ve slupce 3 střední brambory, nechte vychladnout, oloupejte a mřížkou na bramborový salát udělejte kostičky. Nechte zatím stranou, přidáme je do polévky až těsně před koncem vaření.
Předem si také namočte sušené hříbky do teplé vody. Jak změknou, vlijte je i s vodou, ve které se máčely, do hrnce zhruba třílitrového, přisypte kmín (hrst celého, hrst drceného) a dejte vařit přibližně půl hodiny. Můžete použít zeleninový vývar nebo zeleninový bujon. Doma jsme "klasické" bujony vyměnili za bio bujony ze zdravé výživy, které neobsahují glutaman a jsou vyráběny ze sušené biozeleniny, kvalitního oleje a biokoření (nebo bio kuřecího masa, pokud koupíte kuřecí). I tak je ale používáme výjimečně, dáváme přednost přímo zelenině a soli.

Asi 5 minut před koncem vlijeme rozkvasený kvásek (cca 1/2 zavařovací 0,7l sklenice) rozředěný vodou. Na pánvičce si na domácím sádle osmahneme na kostičky nakrájené 1-2 cibulky, do zlatova, a přidáme 2-3 vajíčka a uděláme hodně řídkou škvařežinu. 

Potom ji vlijeme do polévky, přidáme kostičky brambor, necháme ještě minutku převřít a máme hotovo. Můžeme dochutit solí, pepřem, pokud chceme, aby kyselo bylo fakt trochu kyselé, můžeme přidat trochu octa, nebo využít posunu v globalizaci od dob, kdy polévku jedli chudí horalové, a přidat trochu umeocta :-)

K polévce si můžete zakrojit i krajíček kváskového chleba, ať už je to kompletní kvásková dobrota :-) Nedávno jsme doma debatovali, jestli polévka stačí jako vydatný oběd (v našem okresním městě otevřeli polévkárnu). My baby jsme tvrdili, že jo, chlapi se na to moc netvářili. Ale zrovna toto kyselo je jako výživný a dobrý oběd naprosto dostačující.

Ale komu by to přece jen nestačilo, může si zkusit třeba udělat nákyp z pohankové lámanky s mrkví, česnekem, cibulkou, klobáskou (nejlépe domácí, samozřejmě) nebo slaninkou (nejlépe domácí, samozřejmě), spoustou majoránky, kmínu... K tomu vařené brambory nebo, jestli máte doma závisláky na bramborové kaši, tak klidně i tu :-)

Fitness - činka dort

Dnešní dortík je pro mého bratránka Máru ke krásným 18. narozeninám. Nechápu, teprve se narodil :-) Baví ho posilování, tak jsem dort udělala jako závaží na činky. Už trochu v dospěláckých barvách (-:

Kytičkový pro babičku

Víkendové pečení pro moji babičku Marušku k 73. narozeninám. Trochu jsem ho "přizdravila" - klasický piškot je pečený se třtinovým cukrem, prostřední díl korpusu je místo kakaem přibarven karobem. Plnka klasická máslovo-pudingová. Zuzanka mi tentokrát nepomáhala pouze s korpusem, ale i s kytičkami - ty malé vykrajovala sama. Jupííí! :-)

Dort "Game of Thrones"

Dnešní dortík je poněkud morbidnější, ale fanoušci seriálu Hra o trůny (Game of Thrones) mi jistě dají za pravdu, že na povahu tohoto seriálu té krve není zase tak moc :-)

Dort je pečený pro bratránka Jindru k 15. narozeninám. Zuzanka má většinovou zásluhu na upečení korpusu, zdobení už zůstalo na mě :-) A k dortu jsme vytvořili i stylové přáníčko, když už Inoš dostane aj tu občanku... ;-)

Kváskové bulky

Krásnou první adventní neděli všem!

První adventní víkend jsme u nás prožili v neúplné sestavě. Chyběla nám doma Zuzanka, která absolvovala pětidenní maraton výletů s babičkami - od středy do pátku byla s babi Jani, dědou Peťou a strýcem Míšou v Sárváru "na bazéně", jednu noc doma a pak hurá s babi Dášou do Zlína a do Kroměříže na víkend. Už od malička se v ní nezapře cestovatelský duch :-)
My jsme mezitím nelenili a znovu se  po delší odmlce vrhli do pečení kváskového pečiva. Moje teta Mirka, můj věrný rádce ohledně zdravé výživy a bylinek, mi (již po několikáté) věnovala kvásek a s ním i recept na vynikající kváskové bulky. S jejím svolením se s vámi o recept podělím, protože jsou tak výborné, že jsme páteční várku už snědli a dneska pekli znovu.

Kváskové bulky / pizza 
(recept je psán v pořadí, v jakém přidáváte suroviny do misky)

250 ml vřelé vody
2 polévkové lžíce sušeného sojového mléka (zeleného Zajíce)
1 cm másla (odpovídá cca 1 PL)
1 čajová lžička Melasy
až se máslo rozpustí, vlijeme žitný kvásek (cca polovinu 0,7 l zavařovací sklenice)
550 g hladká mouka (já jsem při druhém pečení nahradila asi 80 g celozrnnou pšeničnou moukou)
sůl dle chuti, nejlépe mořská
2 PL rozdrcené lněné semínko (nemusí být, ale pro náš zažívací systém dělá zázraky)

Těsto hněteme robotem 3-5 minut, v misce zakryjeme a necháme kynout zhruba 3 - 5 hodin, podle síly kvásku. Mirčin kvásek je velmi aktivní a silný, takže stačili 3 hodiny. Je vidět, že se o něj dobře stará :-) Při slabším kvásku je možné zapnout troubu na 35°C a nechat kynout uvnitř.
Jakmile máme těsto vykynuté, naolejujeme si ruce a lžičku a děláme bochánky, v ruce stočíme a položíme na pečicí papír na plech. Z dávky vyjde 10 - 12 bulek, pečeme na plechu max. po šesti kusech. Když máme bochánky na plechu, vrátíme do vyhřáté trouby (nebo troubu nahřejeme, pokud jsme ji dosud nepoužili) a necháme kynout další 1 - 1,5 hodiny. Poté rozšleháme vajíčko, potřeme bulky, posypeme dle libosti (sezamové a jim podobné menší semínka je lepší znovu potřít vajíčkem, po upečení pak z bulek nepadají). Dáme péct na 170°C na horkovzduch, doba pečení je někde mezi 30 a 40 minutami, podle barvy.

Vychladnout je necháváme na mřížce, přikryté utěrkou. Studené pak uskladníme stejně jako rohlíky, vydrží až 3 dny v jedlém stavu.
Bulky jsme si doma zamilovali všichni. Děti je jí jenom tak samotné, já jsem si pochutnala se sýrem a bylinkovým tofu a zeleninovým salátem, lehce prokápnutým umeoctem...

Zkusila jsem v domácí pekárně upéct i chleba, ten se mi však vůbec nepovedl. Naštěstí ho náš pes snědl téměř celý a bez výhrad, budiž mi alespoň toto útěchou :-) Zřejmě se vrátíme spíše k chlebu kynutému v ošatce a pečenému v troubě.

Mějte se krásně! P.

Salát z quinoy se zeleninou a tuňákem (a s malým povídáním o změně životního stylu)

Posledních pár týdnů je u nás ve znamení přechodu ke zdravějšímu životnímu stylu. Vaříme i jíme víc "čistě", cvičíme, snažíme se víc spát (což se nám zatím moc nedaří, ale i snaha se cení :-) ). A cítíme se skvěle. Už mě totiž přestalo bavit cítit se pořád pod psa, s nadváhou, bolením hlavy, ...

Se zdravou výživou jsme se už setkali, nebránili se, občas něco "zdravého" uvařili, ale pořád jsme kupovali spoustu salámů, uzenin, masa, pomazánek, polotovarů, sladkých věcí, bujónů, brambůrků, čokolád ... Velké STOP pro mě byla až Adámkova vyrážka - ne že bychom mu dávali všechny výše vypsané věci, jedl to, co jsem myslela, že je pro roční miminko vhodné, ale vyrážka se přesto objevila. A protože ji nechci "odsunovat" léky, ale zjistit příčinu a skutečně vyléčit, začala jsem se zajímat, co vlastně jí. Rohlík, piškoty - bílá mouka a lepek. Pribináček a jemu podobné - přislazené chemicky zpracované mléčné výrobky. Pak jsem se podívala, co jíme my - kolik cukru, soli a chemie do sebe rveme. A řekla jsem si, že stačilo. To přece pro svoji rodinu nechci! Na internetu jsem viděla napsané: "Když se nebudete starat o svoje tělo, kde budete žít?" A fakt že jo. Začala jsem pomalu sondovat, co a jak jíst, kde a jak nakupovat, na co se zaměřit. A začali jsme cvičit. S manželem jógu (Yoga with Adriene), sama i nějaké cardio a posilování, převážně podle PopSugar Fitness. S dětmi jsme prodloužili procházky, tancujeme, skáčeme, cvičíme i doma. A už po třech týdnech se cítíme o moc líp. Ne proto, že držíme dietu nebo si něco odpíráme, ale proto, že jsme přehodili výhybku a děláme pro sebe něco dobrého.

No to jsem se ale rozohnila :-) Pojďte se radši podívat na naši dnešní večeři, která byla taak dobrá, že se chci s vámi podělit (o recept, večeře už nezbyla :-) ).

Napsala jsem si Ježíškovi o knížky Hanky Zemanové, vášnivé obhájkyně bio a zdravého vaření, a jelikož dorazily dřív, neodolala jsem a prolistovala je, než poputují k mojí mamince, u které je najdu pod stromečkem :-) Biokuchařka i BioAbecedář jsou naprosto úžasné knihy - najdete tu spoustu informací ke zdravé výživě, surovinám dostupným na našem trhu, receptů, tipů, všechno je napsané čtivě a nenásilně. Ke zdravé výživě nejde přinutit, buď chcete a nebo nechcete. Ale nic hrozného nebo nechutného to není! Hanka Zemanová totiž razí i to pravidlo, že zdravé jídlo musí chutnat skvěle. Vyzkoušela jsem z jejích knih zatím dva recepty a oba to potvrzují :-)

Ve zdravé výživě Kopretině v Uherském Brodě (na Kvantě) začala před pár týdny pracovat moje maceška (to je ale náhoda, že? :-) ). Vzali jsme tedy prodejnu útokem - nějaké celozrnné produkty, obiloviny jako přílohy (opravdu to nemusí být jenom rýže, brambory a knedlík - možností je tolik a jsou tak výborné), přírodní sojovou omáčku Tamari, Umeocet, kozí jogurty (mňam!), luštěniny, mořské řasy, melasu, semínka a oříšky... Teď si určitě říkáte "Bože, to muselo stát peněz" - nestálo. Plnou tašku za 750,- a vaříme z ní už víc než týden. Když totiž jíte zdravě a vyváženě, sníte toho o moc míň, a taky si jídla vážíte jinak, když je "tak drahé". Základem je spousta zeleniny a ovoce, ke které už vám stačí těch ostatních věcí jenom trošku...

Ale zpátky k té večeři :-) V Kopretině jsem mimo jiné koupila i quinou, "obilninu", která se pěstuje na náhorních plošinách v Peru a Bolívii. Říká se jí pšenice Inků nebo matka obilí. Jsou to malinkaté kuličky plné vápníku, bílkovin, železa, fosforu, vitamínu B, E, draslíku a zinku. Obsahuje všech 8 základních aminokyselin a je bezlepková. No řekněte, nesbíhají se vám sliny už teď? ;-)

Chtěla jsem ji vyzkoušet a v knihách jsem našla několik receptů. Vybrala jsem si salát s tuňákem, jen jsem ho trochu upravila, aby byl poživatelný i pro manžela (v původním receptu jsou rajčata, která on nedá do h...úst, pokud není nouze nejvyšší :-) ). Našla jsem ve špajzu konzervu tuňáka a hned hledala, jestli je Dolphin friendly (v knížkách se dočtete, že takové označení signalizuje, že při lovu tuňáků je brán ohled na delfíny, aby neuvízli v rybářské síti a zbytečně nezahynuli). A ten náš byl!

Hned jsem měla lepší náladu, i když přiznávám, že při koupi tuňáka jsme značku nehledali. Páč jsme o ní nevěděli. Tak jsme si s Adámkem rozsvítili aromalampu, pustili si příjemnou muziku a šli vařit.

Malý náhled do BioAbecedáře, kterému jsem přiřadila záložku, kterou nám ke svatbě věnovala jedna šikovná paní.

Tady čeká polévka z dýně Hokaido, až přijde tatínek z práce a ochutná ji :-)

Recept není složitý - quinoa se uvaří podobně jako rýže, na pánvičce si osmažíme na olivovém oleji cibulku, přidáme mrkev s řapíkatým celerem, brokolicí a čím vším nás ještě napadne, jak se trochu osmaží, pokapeme Tamari omáčkou, podlejeme trochou vody a dusíme do měkka. Pak přidáme plyn/elektriku a necháme vodu téměř vypařit, přidáme umeocet, trochu mořské soli, tuňáka s trochou olivového oleje a nakonec vmícháme uvařenou quinou. Můžeme dozdobit něčím zeleným (já jsem posekala trochu rukoly) a nakonec můžeme dát opražená dýňová semínka.

A je to výborné!!! :-)

Medovníček & mrkvový "nahatý dort" pro babičky

S manželem se známe už od malička. Jedním z důvodů (mimo to, že jsme ze stejné dědiny) je také to, že naše maminky se také znají už od malička. Jsou totiž skoro stejně staré - dělí je pouhé 3 dny. Chodily spolu do školy, kamarádily a také téměř zároveň měly své první děti - manžel je ode mě starší o pouhý měsíc a 11 dní :-)

Proto jsme se Zuzankou měli v listopadu napilno - pekli jsme dort pro moji i pro manželovu maminku. Ani jeden z nich není potahovaný. Pro svoji maminku peču již několik let domácí medovník, je to taková naše tradice.

Druhé babičce jsme letos vybrali mrkvový dort, vrhla se totiž na zdravé stravování. Už dlouho jsem si chtěla vyzkoušet nějaký "naked cake", tedy "nahatý dort", a teď se to krásně hodilo. Je to tedy moje "nahatá premiéra" :-))

Recept na medovník vám napsat nemůžu - mám ho od kamarádky a střežím jako oko v hlavě :-) Na mrkvový dort jsem si pro recepis došla ke Klukům v akci, a musím říct, že byl výborný. Manžel, který měl u ruky nachystaný obložený chlebíček, aby si případně zpravil chuť, konstatoval, že není třeba (uf) :-) Jelikož i v naší kuchyni jsme teď přehodili na zdravou notu, zařazuji si recept mezi často používané, myslím, že výborně poslouží i jako buchta na plech, ať už s tvarohovou náplní, či samotný.

Ještě bych se s vámi chtěla podělit o jednu dobrůtku - zbyla mi pohanka z pohankového "rizota", pořád jsem přemýšlela, co z ní vyrobit, a nakonec jsme si udělali v neděli na snídani mini-lívance po vzoru mé tety, která nám dávala minulý týden ochutnat výborné jáhlové lívanečky.

Do hotové pohanky jenom rozklepneme vajíčko, přidáme trochu mouky (celozrnné nejlépe ;-) ) a na pánvičce (na sucho nejlépe ;-) ) opečeme malé placky (opravdu malé, jinak by se nám to trhalo). Potřeme marmeládou, můžeme bílým jogurtem, kysanou smetanou, my jsme měli zrovna rozmíchaný tvaroh s bílým jogurtem, lněným semínkem a trochou rýžového sladu.  

Pomalu se k nám vkrádá Advent, přesně za měsíc bude Štědrý den! Zuzanka dneska dokonce uklízela v kuchyni, aby měl Ježíšek kam přijít... No není to kouzelné? :-)

Mějte se krásně a přivítejte Advent v klidu, pokoji a míru. O tom přece ty Vánoce jsou, no ne? ;-)

P.

Na kole po Provence...

...přesně tam se letos v létě vydala moje maceška Jarmilka. Kolo je jeden z jejích největších koníčků, takže když jsme se domlouvali na narozeninové besedě, měla jsem už jasno, jaký dort povezeme :-) Cesta po Francii je dlouhá a namáhavá, tak je třeba občas i odpočinout v levandulovém poli... Na dortu je ale kopretinové, protože babina (jak jí rádi říkáme, protože být ve 40-ti babičkou se dnes už nevidí jen tak :-) ) pracuje ve zdravé výživě nazvané Kopretina.
Uvnitř je ořechový korpus, domácí jahodový džem a pudinkovo-máslový krém.

Áďa má narozeniny, my máme přání jediný...

...štěstí, zdraví, štěstí, zdraví, hlavně to zdraví! (Minulou neděli jsem viděla v kině pohádku Tři bratři a od té doby (se) u nás hrají a zpívají hlavně Svěrákovy a Uhlířovy písničky!!) :)

"Na dětech nejvíc poznáš, jak ten čas letí," slýchala jsem jako malá a nechápala jsem, co tím pořád všichni myslí, času bylo pořád dost. Teď mám děti dvě a říkám si pořád, jak je možné, že ten čas tolik letí.. :-) Dnes je to přesně rok, co se nám narodil náš zlatý Adámek! Ušít jsem mu bohužel nestihla nic, háčkovanou dečku dostal s předstihem, aby ji mohl používat na podzim v kočárku. Ale dort být musel!

Inspiraci jsme opět hledali na internetu. Uvnitř je krtkův dort s banány a tvarohem, pro nás už dětská klasika :-) Mantinely z máslové plnky. Pekli jsme všichni - Zuzanka míchala těsto a tvarovala kuličky, tatínek tlačil medvídkovi srst z extrudéru. Pro našeho nejmladšího prostě ráda peče celá rodina :-) V zápalu příprav na Adlikovu první oslavu jsem trochu pozapomněla dortík nafotit, naštěstí jsme se včera ráno jeli fotit ke kamarádce, která nám udělala krásné narozeninové fotečky! Na poslední chvilku pár fotek i doma, z oslavy pak zbyl jenom jeden malý rožek srdíčka, ale pro představu, jak vypadal na řezu, snad stačí (a už není ani ten, při psaní příspěvku a při kafíčku jsem ho zdárně dorazila ;-) ).

Tak Ti, náš nejmilejší Adámku, přejeme pevné zdraví, spoustu lásky, spokojenosti, životní pohody a Božího požehnání!! Spolu se Zuzankou jste to nejkrásnější, co nás v životě potkalo!

Domácí kuřecí šunka & švýcarské rösti

Poslední dobou se mé příspěvky omezují "pouze" na dorty (což se snad brzy změní, zima se blíží a s ní i víc času na potvořeníčko!). Naštěstí, většinou jsou to dorty, které putují do jiného bříška, než do toho mého, protože i když ke kafíčku si nějaký šmetrdólek ráda dám, vždycky u mě bude na prvním místě něco od masa, sýra či zeleniny. I ten kafíčkový šmetrdól většinou musím zajíst kolečkem nějakého dobrého salámu (-: A abych ho měla čím zajídat, pustili jsem se doma do výroby domácí šunky a švýcarské speciality zvané rösti.

Že má babička v komoře šunkovar jsem zaregistrovala už dávno. Dlouho jsem se na něj taky chystala, ale pořád jsem se k tomu cosi nemohla dostat. Zlom začal teprve, když k nám před pár měsíci dorazili naši kamarádi z Brna. Přivezli totiž v "moderním" tescomáckém šunkovaru naloženou kuřecí šunku. Spolu jsme ji uvařili a s chutí během chvíle i snědli :-) Pak už nebylo nad čím dumat, náš stařičký komunistický šunkovar z babiččiny komory putoval do kuchyně téměř okamžitě poté, co kamarádi odjeli :-) Zůstali jsme u kuřecího masa, i když časem se chystáme vyzkoušet i vepřové.

Dobrota je to obrovská, první várka se vařila na oslavu Zuzančiného svátku a kilová šunka padla za vlast docela rychle. Dokonce jsme dostali ještě jeden šunkovar, takže můžeme šunkovat o sto šest! Tento týden jsme se pustili do várky druhé, "blogové" :-) 

Domácí kuřecí šunka

1 kg masa (kuřecí prsa, možná by nebylo na škodu část nahradit i stehenním masem)

18 g kuchyňské soli 

4 g řeznické nakládací solicí směsi (Praganda - já jsem nedávala, místo toho jsem přidala další 2 g soli)

1 dcl vody

1 kávová lžička cukru moučky (4 g)

2/3 masa nakrájíme na malé kostky (cca 2 x 2 cm), zbytek rozmixujeme. Z vody, soli a cukru připravíme roztok, který přidáme do masa a vše 10 minut hněteme v robotu s háky (nebo 20 minut ručně). Potřebujeme, aby se nám z masa uvolnila svalová bílkovina, která se postará o to, že bude šunka držet hezky pohromadě. 

Do nádoby šunkovaru vložíme pevný sáček, nacpeme směsí (postupně stlačujeme pěstí) a nakonec připlácneme pružinou šunkovaru. Dáme do lednice na 48 hodin. Poté dusíme 2 hodiny při 80°C. Nové šunkovary, třeba od té Tescomy, mají zabudovaný teploměr, takže vidíte, kolik stupňů má voda, ve které dusíte. Ten starý takovou vymoženost nemá, musíte tedy vychytat, při jakém nastavení vařiče se vám budou na dně a na šunkovaru tvořit malé bublinky - na našem indukčním vařiči se udržuje akorátní teplota na 4 (z 9). 

Šunku po uplynutí 2 hodin necháte úplně vychladit, pak vytáhnete a už jenom koštujete. Ještě kousek, ještě kousek, ... Znáte to :-)

2/3 z celkového množství masa nakrájíme na malé kostičky

Zbytek pomixujeme např. ponorným mixerem. Doporučuji
co nejpečlivěji odstranit blanky, aby se pak nechytali
pod nože mixeru.

A pak už necháme 10 minut hníst.
Nejlépe pod odborným dozorem :-)

A takto by to mělo vypadat - maso uvolní bílkovinu, je tak
akorát lepivé :-)

Šunkovar vyložíme sáčkem...

...nacpeme masem, důkladně natlačíme, přiklopíme...

...přiděláme pružinku s vrškem a...

...šup do lednice! U nás dostala šunka VIP místo vedle
slivovice a bezinkového sirupu :D

A za 48 hodin můžeme dusit - voda ale nesmí vřít,
stačí 80°C, v praxi to vypadá asi takto - maličké
bublinky na nádobě a na dně hrnce...

A hotovo!

Druhým labužnickým počinem tohoto týdne je specialita, kterou si oblíbil můj muž na služební cestě ve Švýcarsku. Rösti (čti rešty) je tradiční pokrm z vařených brambor a sýru gruyère, který je velmi jednoduchý na přípravu, přesto "orgasticky dobrý" na chuť, jak jej označil můj muž :-) Recept jsme našli v kuchařce Brambory od Apetitu, o které jsem se tu už zmiňovala. Právě kvůli receptu na rösti jsme neváhali s její koupí, ale pokladů skýtá o moc víc!

Švýcarské rösti (základní varianta)

1 kg brambor

1 cibule

sůl

slunečnicový olej

100g sýra gruyère

trocha mléka

(slanina)

Dopředu si uvaříme brambory ve slupce - stačí je pouze trochu povařit, když jsou brambory moc měkké, už to není ono. V některých oblastech Švýcarska se prý vaření úplně vypouští, zatím jsme to ale nezkoušeli. Jak vychladnou, oloupeme a nahrubo nastrouháme. 

Cibuli nakrájíme najemno, pokud chceme, přidáme i slaninu najemno, přidáme k bramborám a osolíme. V pánvi (vyšší) rozehřejeme olej a rozprostřeme na ni půlku směsi. Posypeme sýrem, naneseme druhou polovinu a pořádně přitlačíme. Placku pokropíme mlékem, snížíme plamen/elektriku a opékáme asi půl hodiny, dokud nám to vespodu nezezlátne. Průběžně s tím potřepáváme a dloubáme dřevěnou špachtlí, aby nám nepřihořela kůrka. Poté sesuneme na talíř, obrátíme a vrátíme na pánvičku dodělat ještě z druhé strany. 

Švýcaři rösti jedí na snídani, jako hlavní jídlo, jako přílohu, považují jej za svůj národní pokrm. Řekla bych, že asi jako my bramboráky. Sýr by šel teoreticky vyměnit za nějaký jiný (ementál možná, jedna varianta rösti je prý i s Appenzellerem, ta je však těstovinová). Já bych si asi netroufla, protože právě gruyère dává této placce tak úžasnou chuť, že  i když si dáte porci na talíř, stejně pak stojíte u plotny a zbytek po troškách dovalíte z pánvičky :-) První rösti doma jsme dělali z gruyère, který manžel přivezl ze Švýcarska, teď jsme koupili zásoby v Lidlu v rámci švýcarského týdne. Pokud máte bramborové placky rádi, určitě vyzkoušejte tuto, zaručuji, že se vám budou dělat boule za ušima!